Tažní ptáci: Rok na křídlech

Každý den v roce táhnou ptáci po neviditelných, ale zavedených vzdušných trasách. Dobu vzletu a přistání určuje klima a možnost potravy. Biotopy na všech zastávkách tažných ptáků musí patřit k nejchráněnějším místům. Jedna z nejdůležitějších oblastí setkávání ptáků v Evropě je na východním pobřeží Neziderského jezera, které leží na hranici mezi Rakouskem a Maďarskem a v Národním parku Seewinkel východně od jezera. V březnu se tu objevují husy velké, které před tím, než se změnilo podnebí, dříve táhly do severní Afriky. Loví je orel skalní. V květnu přilétají z Etoshy v Namibii poštolky rudonohé. Kvůli půlročnímu pobytu na starém kontinentě uletí 15 000 km na sever, přes Gibraltar až do Seewinkelu. Jespáci bojovní na své cestě do Skandinávie a na Sibiř nabírají na Seewinkelu síly. Na stejné místo se vracejí i havrani polní a slavíci. Zdejší rozsáhlé pastviny připomínají africkou savanu, ale místo zeber a žiraf se po nich prohání šedý skot a buvoli. V květnu už skoro všichni ptáci u jezera hnízdí a pečují o svá mláďata. Cesta nakrmených jespáků vede do Finska a dále na sever, linduška horská směřuje do rakouských hor. Rekordmanem je bělořit šedý, který přezimuje na jihu Sahary. Mořští ptáci, rackové tříprstí a rybáci dlouhoocasí hnízdí na skalách na pobřeží Norska. Rybáci mají nejdelší tah mezi zemskými polokoulemi, až k jižnímu pólu, kde přezimují. V létě se na pobřeží Německa setkává na 150 000 bernešek bělolících z celé Evropy. Zimoviště mají v benátské laguně. U Neziderského jezera se objevují i plameňáci růžoví a luňáci červení. V říjnu odpočívá v maďarské pustě u Hornobágy desetitisíce jeřábů z Finska a Pobaltí, kteří přezimují ve Francii a Španělsku. V listopadu se uzavírá roční cyklus. Pokud je málo potravy, tak husy velké odlétají ze Seewinkelu na Balkán a do Itálie.