Sluneční soustava

Je polovina léta a přichází déšť. Průtrž mračen způsobuje bleskovou povodeň, přívaly se ženou rozbouřenými řekami a pokračují do obrovských jezer. Je to jediný svět v naší sluneční soustavě, kde kapky deště dopadají až na povrch, jediný další kromě Země. Jeden a půl miliardy kilometrů od Slunce leží podivný bratranec naší planety – Titan. Teploty na Titanu se pohybují kolem mínus 180 stupňů Celsia. Na kapalnou vodu je tady příliš chladno. Fascinující je, že látka, která na Titanu padá z oblohy jako déšť a plní jezera, se na Zemi vyskytuje jako hořlavý plyn. Prší, jenže z oblohy nepadá voda, ale kapalný metan. Titan je svět modelovaný metanovými dešti. Není to však jediný bouřlivý svět. Zjistili jsme, že na planetách sluneční soustavy zuří větry v oblacích kyseliny sírové, tančí obří prachové víry a oblohu osvětlují blesky desetkrát silnější než na Zemi.