Sedm havranů

V 60. letech dochází k přehodnocování partyzánského tématu: vnáší se nejen věrohodný náhled na strádání a psychický tlak, ale také na tolik opěvovanou statečnost. I mezi partyzány se mohl vyskytovat zrádce, který ohrožoval všechny ostatní. Tak je tomu i v nadbytečně překombinovaném dramatu odehrávajícím se v drsném prostředí beskydských hor. I když se režisér Vladimír Čech, ještě nedávno přikyvující stalinistické poetice, snaží chytit takříkajíc "druhý dech", z celého vyprávění čiší módní, vypočítavá spekulace, neobratně si pohrávající s obtížně zjistitelnou pravdou. Partyzáni totiž nedokáží odhalit, kdo je zrazuje, před nacisty ustupují s vědomím, že jeden z jejich řad je chce vydat nepříteli.