Historie Rudé armády

1. Velká vlastenecká válka: 22. června 1941 zahájil Hitler operaci Barbarossa, pečlivě utajovanou invazi do Sovětského svazu. Na východ vtrhlo 3,5 milionu vojáků Wehrmachtu a jeho spojenců. Sovětský generální štáb byl útokem zaskočen, lidový komisař obrany SSSR Semjon Konstantinovič Timošenko se sám neodvážil probudit Stalina. Obrátil se na svého zástupce, generála Žukova. Stalin na druhém konci linky s klidem pronesl, aby zavolali na politbyro do Kremlu. Tváří v tvář nebezpečí měl sovětský vůdce po ruce jedinou odpověď: represe. Nejvyšší velitele, kterým se nepodařilo německou ofenzívu zastavit, dal zatknout a zastřelit. Kvůli zvýšení akceschopnosti velení přidělil Stalin ke každé jednotce komisaře z politické správy NKVD. Oficiálním důvodem bylo zvýšení bojové morálky vojáků. Ve skutečnosti lidé z NKVD hlásili sebemenší prohřešek a „očišťovali“ vojenské řady od jakýchkoli projevů zrady či poraženectví.