Vlado Černý

Vlado Černý se narodil 21. června 1951 v Bratislavě. Zde také vyrůstal u své babičky a dědečka, protože rodiče žili převážně v Praze. Vladovi rodiče byli sportovci; otec byl pětibojař a mama plavkyně. On sám se také začal věnovat pětiboji a měl svůj život nakloněný na sportovní dráhu. Jeho babička zas byla ochotnice a s dědečkem jako on sám tvrdí ho nutili do recitace, která zas měla blíže k herectví. Pak přišla zkušenost díky redakci televize, která ho obsadila do krátkometrážního filmu Havko. No snad největším osudovým impulsem, směřujícím k dráze herce bylo ošemetné setkání s režisérem Paľem Bielik, kterému jako malý chlapec rozbil okno. Pan Bielik ho doběhl a namísto bitvy ho zavolal na konkurz filmu Jánošík (1962), který se mu podařilo úspěšně absolvovat a získal roli malého Jurka Jánošíka.

Následovalo ještě několik malých rolí ve filmu, ale i další pokračování při moderním pětiboji, který dělal vrcholově a zúčastnil se i dvou mistrovství světa. Definitivní rozhodnutí nastalo, když ho přijali na herectví a přičichl si k bohémskému životu. Studium na Vysoké škole múzických umění však nedokončil napoprvé, neboť již v prvním ročníku ho vyhodil profesor Karol legen Zachar. Příčinou bylo natáčení filmu, což bylo v té době během studia na škole zakázáno. No protože účinkoval ve hře Herodes a Herodias, do které byl obsazen ještě před vyhozením, nadále se sporadicky setkával s panem Zacharem. Ten ho po incidentu s natáčením poprvé oslovil až poté, co si Oldo Hlaváček zlomil nohu a požádal ho zda by mohl ve hře Hlaváčka zaskočit. Podruhé to již bylo s nabídkou na opětovné pohovory, kterými samozřejmě prošel a studium úspěšně dokončil v roce 1976, jako jeden z nejoblíbenějších studentů pana Zachara.

Co se divadla týče, byl od roku 1974 do 1975 členem hereckého souboru na poetické scéně, v sezóně 1975 - 1976 působil jako člen hereckého souboru v Revue Bratislava a pak od roku 1976 do 1979 účinkoval opět v hereckém souboru na poetickou scéně. Pak až do roku 1990 byl členem souboru Nová scéna. Po roce 1990 se stal hercem Divadla Astorka Korzo '90, jehož je ředitelem od roku 1995 a současně i externím hercem. Během těchto let ztvárnil velké množství divadelních postav, častokrát charakterově velmi odlišných. Byly to postavy her světové klasiky i současné dramata, v nichž své herectví zdokonalil. Jeho úroveň herectví je na dnešní úrovni i díky režisérem, se kterými spolupracoval (Pietor, Strniště, Luther, Lasica, Nvota, Polák). Za své divadelní herectví boj i oceněn, v roce 2009 získal výroční cenu literárního fondu za vynikající ztvárnění postavy Lva Nikolajeviče Tolstého (Jan Novák: TOLSTOJ A PENÍZE).